Archeologický atlas státního zámku Milotice
Přehled archeologických výzkumů v letech 2003-2014
|
areál zámku, Milotice u Kyjova |
|
V rovinaté krajině mezi Kyjovskou pahorkatinou a Dolnomoravským úvalem asi 6 km jižně od Kyjova je v Miloticích pozoruhodný zámecký areál. Skvostná barokní architektura je zde obklopena přírodně krajinářským komplexem s prvky francouzské zahrady i anglického parku. pěšky, na kole, autem, autobusem https://www.zamek-milotice.cz/cs\n |
|
pěšky, na kole, autem, autobusem |
|
https://www.zamek-milotice.cz/cs\n |
V rovinaté krajině mezi Kyjovskou pahorkatinou a Dolnomoravským úvalem asi 6 km jižně od Kyjova je v Miloticích pozoruhodný zámecký areál. Skvostná barokní architektura je zde obklopena přírodně krajinářským komplexem s prvky francouzské zahrady i anglického parku.
Petr Vitula - Radmila Stránská
Dnešní podobu zámku sice vtiskla epocha vrcholného a pozdního baroka 18. stol. , ale předchůdce měl bezesporu nejprve v gotické vodní tvrzi a poté i renesanční pevnosti. První písemná zmínka o obci Milotice je z roku 1341, ale podle archeologických pramenů se existence osady přepokládá už na přelomu 11. a 12. stol. (Lunga 2017, 4). I když první písemné prameny připomínají tvrz až v roce 1437, podle M. Plačka lze výstavbu spojit s Janem z Moravan už po roce 1412, možná i dříve. Její tehdejší podobu neznáme, avšak relikty jsou hledány v severozápadním křídle hlavní budovy zámku. K vnější fortifikaci patřila zřejmě i gotická hranolová věž v západní ohradní zdi vyobrazená už jen na historickém plánu z poč. 18. stol. (obr. 4). Bezesporu šlo o vodní tvrz obklopenou bažinatým terénem, který vodou zásobovala nedaleká říčka Kyjovka. V roce 1449 byla tvrz šest týdnů obléhána a posléze i dobyta stavy, neboť v té době byla významným útočištěm kořistníků z řad Moravanských hlásících se ještě k přežívajícím husitským idejím (Plaček 2001, 386-387).
V průběhu záchranných archeologických výzkumů v letech 2003-2014 nebyly odkryty žádné situace, objekty či nálezy raně či vrcholně středověkého stáří. Je pravděpodobné, že tyto archaické relikty jsou ukryty hluboko pod současným povrchem. Během následujících přestaveb se totiž museli stavitelé vyrovnat s bažinatým terénem a zřejmě i hrozbou záplav, a proto docházelo k postupnému a rozsáhlému navyšování terénu uvnitř obytného areálu.
Přestavbu gotické tvrze na renesanční zámek patrně zahájili již páni ze Žerotína, kteří zámek vlastnili v letech 1552-1570 a pokračoval v ní i Václav Haugvic z Biskupic (1571-1580). Hlavní obytnou stavbu ve víceméně dnešním půdorysu dokončil až Bernard Ludvík Tovar z Enzesfeldu (1581-1597), jehož zásluhou získala podobu dvoupodlažní čtyřkřídlé budovy s nakoso představenými nárožními věžemi a nádvorní arkádou. Pod hrozbou tureckého a tatarského vpádu vzniklo také renesanční opevnění se čtyřmi nárožními bastiony, z nichž dva v severozápadní části plnily funkce konírny a jízdárny (Plaček 2001, 388; Kroupa 2003, 21; Jeřábek, 2010, 3; Lunga 2017, 16). Někdejší podobu můžeme vidět na perokresbách půdorysu a čelního pohledu od severu z poč. 18. stol. (obr. 4, 5). V 17. stol. byl zámek několikrát vypleněn a opravován, a to nejprve po vpádu vojsk Štěpána Bočkaje roku 1605, pak Gáborem Bethlenem v roce 1623 a nakonec byl vypálen i Tatary roku 1663 (Lunga 2017, 19).
Tato období připomínají i situace odkryté při záchranných archeologických výzkumech. Ve výkopech pro splaškovou kanalizaci (obr. 30 a 39), dosahujících hloubky až 1 m, byla v roce 2014 zachycena souvrství ve spodních a středních partiích datovaná materiálem do 16. a 17. stol. Při dně výkopů byla černohnědá vrstva s drobnými kousky vápenné malty představující raně novověkou terénní dorovnávku související nejspíše s renesanční přestavbou (2. pol. 16. stol.). Propálená vrstva nad ní pak zřejmě upomínala na válečné události 17. stol. (obr. 35 – 37). V interiéru zámecké jízdárny při její jihozápadní obvodové stěně byla dokumentována mohutná zdiva se smíšeným kamenocihelným základem (obr. 13 – hnědá barva, 21 – 24). I když je jejich datování nejisté, strukturou a technikou stavby se řadí do raného novověku a souvisí patrně se změnou dispozice nárožního bastionu už při jeho výstavbě.
V roce 1648 zámek získal v té době již na Moravě zdomácnělý uherský rod Serényiů. Po dílčích opravách ve 2. pol. 17. stol. byla v roce 1712 na zámku zřízena kaple, 1715 se provedli další úpravy interiéru i exteriéru a v roce 1716 byla založena francouzská barokní zahrada (Lunga 2017, 19). Mezi roky 1719 a 1743 provedl Karel Antonín Serényi rozsáhlou barokní přestavbu, kterou zpočátku nejspíše i podle svého projektu řídil stavební mistr František Benedikt Klíčník (obr. 6). Jeho projekt byl realizován jen zčásti, změněna byla především dispozice bastionů západního a severního, přizpůsobených funkcím konírny a jízdárny. Vstupní čestné nádvoří bylo uzavřeno obloukovitými přízemními segmenty, které se přimykaly na straně jedné k nárožním věžím hlavní budovy, na straně druhé pak k nárožím jízdárny a konírny. Prakticky během 30 let získal zámek dnešní podobu.
V archeologických odkryvech na období barokních úprav odkazují až 0,3 m mocné vrstvy terénních dorovnávek se značným množstvím stavebního odpadu v horních partiích dokumentovaných profilů (obr. 35, 37, 38, 42 – 44 ), cihelné zídky (obr. 45, 46, 50) a relikty odpadních stok (obr. 52 a 53). Dále také cihelné zídky a přizdívky dokumentované v interiéru jízdárny (obr. 13 – oranžová barva) související s jejím vnitřním členěním nebo zpevněním obvodových zdí (obr. 29). Podobně lze datovat i zachycené relikty cihelných podlah (obr. 20 a 13 – bleděmodrá barva).
Kromě záchranných archeologických výzkumů v prostorách nádvoří a jízdárny byl proveden i dohled při odvlhčení objektu zvaného Stará pošta. V obvodovém výkopu zhruba 0,6 m hlubokém byly nalezeny jen drobné zlomky novověké keramiky. Při následném snižování podlah a obvodových výkopů v interiéru objektu byly porušeny jen novověké násypy plné stavebního odpadu.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
- 1 – Obr. na titulní straně. Milotice. Zámecký areál – letecký záběr – pohled od J (zdroj archiv SZ Milotice – podle V. Lungy).
- 2 – Obr. 1: Milotice 2014. Vstupní průčelí zámku – pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 3 – Obr. 2: Milotice 2020. Zámecký park a parkové průčelí zámku – pohled od JV (foto P. Vitula).
- 4 – Obr. 3: Milotice 2018. Ortofoto zámeckého areálu (zdroj geoportál ČÚZK).
- 5 – Obr. 4: Milotice. Perokresba vyobrazení zámeckého areálu z poč. 18. stol. – pohled od S (zdroj Riechsstadtarchiv Nürnberg – podle J. Úlovce).
- 6 – Obr. 5: Milotice. Perokresba půdorysu zámeckého areálu z poč. 18. stol. (zdroj Riechsstadtarchiv Nürnberg – podle J. Úlovce).
- 7 – Obr. 6: Milotice. F. B. Klíčník – návrh přestavby zámku po roce 1716 (zdroj MZA Brno – podle P. Kroupy).
- 8 – Obr. 7: Milotice. Plán půdorysu zámeckého areálu z 1. pol. 19. stol (MZA Brno – podle V. Kroupy).
- 9 – Obr. 8. Milotice. Vektorový georeferencovaný plán půdorysu zámeckého areálu s přilehlým parkem na rastrovém transformovaném podkladu císařského otisku indikační skicy z let 1824-1846 (zdroj MZA Brno).
- 10 – Obr. 9: Milotice. Vektorový georeferencovaný plán půdorysu zámeckého areálu s přilehlým parkem na rastrovém transformovaném podkladu katastrální mapy z let 1826-1856 (zdroj MZA Brno).
- 11 – Obr. 10: Milotice. Vektorový georeferencovaný plán půdorysu zámeckého areálu s přilehlým parkem na rastrovém transformovaném podkladu současné katastrální mapy (zdroj geoportál ČÚZK).
- 12 – Obr. 11: Milotice. Vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí zámeckého areálu s přilehlým parkem zhotovený podle geodetického zaměření z roku 1976 (zhotovil P. Vitula podle podkladů Geodézie Brno s. p. a současné katastrální mapy).
- 13 – Obr. 12: Milotice 2003-2014. Vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí zámeckého areálu s červeným vyznačením zaměřených archeologicky zkoumaných ploch v letech 2003-2014 (zhotovil P. Vitula).
- 14 – Obr. 13: Milotice 2003, 2009, 2010, 2011. Zámecká jízdárna – vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí zámecké jízdárny s vyznačením archeologicky zkoumaných ploch (červená barva), reliktů zdiv renesančních (hnědá barva), barokních (oranžová barva) a podlah (bleděmodrá barva – zhotovil P. Vitula).
- 15 – Obr. 14: Milotice 2014. Zámecká jízdárna – exteriér – celkový pohled od S (foto P. Vitula).
- 16 – Obr. 15: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část vně – pohled od J (foto P. Vitula).
- 17 – Obr. 16: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část vně – navazující ohradní zeď – detail kamenného základového zdiva – pohled od J (foto P. Vitula).
- 18 – Obr. 17: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – SV část uvnitř – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 19 – Obr. 18: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – SZ část uvnitř s obvodovým výkopem – pohled od JV (foto P. Vitula).
- 20 – Obr. 19: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – Z část uvnitř s obvodovým výkopem – pohled od V (foto P. Vitula).
- 21 – Obr. 20: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – Z část uvnitř – klenba pod úrovní současného terénu – pohled od V (foto P. Vitula).
- 22 – Obr. 21: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – Z část uvnitř – relikt cihelné dlažby na úrovni současného terénu – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 23 – Obr. 22: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část uvnitř – relikty smíšeného kamenocihelného zdiva pravděpodobně renesančního stáří – pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 24 – Obr. 23: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část uvnitř – relikty smíšeného kamenocihelného zdiva s klenbou pravděpodobně renesančního stáří – pohled od V (foto P. Vitula).
- 25 – Obr. 24: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část uvnitř – relikty smíšeného kamenocihelného zdiva pravděpodobně renesančního stáří – pohled od S (foto P. Vitula).
- 26 – Obr. 25: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – J nároží uvnitř – detail navázání smíšeného kamenocihelného zdiva pravděpodobně renesančního stáří – pohled od S (foto P. Vitula).renesančního stáří – pohled od S (foto P. Vitula).
- 27 – Obr. 26: Milotice 2003. Zámecká jízdárna – odvlhčení zdiva – JZ část uvnitř – detail reliktu cihelné pravděpodobně renesanční cihelné dlažby v hloubce 0,70 m pod úrovní současného terénu – pohled od S (foto P. Vitula).
- 28 – Obr. 27: Milotice 2009. Zámecká jízdárna – dešťový odpad – JZ část uvnitř – detail výkopu pro potrubí s reliktem pravděpodobně renesanční cihelné dlažby v hloubce 0,70 m pod úrovní současného terénu – pohled od S (foto P. Vitula).
- 29 – Obr. 28: Milotice 2010. Zámecká jízdárna – dešťový odpad – JZ část uvnitř – detail výkopu pro potrubí s reliktem smíšeného kamenocihelného základového zdiva pravděpodobně renesančního stáří – pohled od SV (foto P. Vitula).
- 30 – Obr. 29: Milotice 2011. Zámecká jízdárna – dešťový odpad – JZ část uvnitř – středový výkop pro potrubí s relikty cihelného zdiva barokního stáří souvisejících nejspíše s vnitřním členěním prostoru jízdárny – celkový pohled od SV (foto P. Vitula).
- 31 – Obr. 30: Milotice 2011. Zámecká jízdárna – dešťový odpad – JZ část uvnitř –relikty barokního cihelného zdiva a pilířů souvisejících nejspíše s vnitřním členěním prostoru jízdárny – pohled od S (foto P. Vitula).
- 32 – Obr. 31: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí zámeckých budov s vyznačením zaměřených archeologicky zkoumaných ploch (červená barva), recentní kanalizace (šedá barva) a čitelných souvrství dorovnávek terénu od renesance do současnosti (fialová barva – zhotovil P. Vitula).
- 33 – Obr. 32: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – V část – situace výkopů – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 34 – Obr. 33: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – SV část – situace výkopů – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 35 – Obr. 34: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – S část – situace výkopů – celkový pohled od J (foto P. Vitula).
- 36 – Obr. 35: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – S část – situace výkopů –pohled od J (foto P. Vitula).
- 37 – Obr. 36: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – S větev – ve výkopech až 1 m hlubokých byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek dokumentující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od J (foto P. Vitula).
- 38 – Obr. 37: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – SV větev – situace výkopů – pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 39 – Obr. 38: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – S větev – ve výkopech až 1 m hlubokých byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od J (foto P. Vitula).
- 40 – Obr. 39: Milotice 2014/1. SV prostor mezi budovou zámku a hospodářskými objekty – splašková kanalizace – S větev – ve výkopech až 1 m hlubokých byly dokumentovány nejméně tři, místy až čtyři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od J (foto P. Vitula).
- 41 – Obr. 40: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí zámeckých budov s vyznačením zaměřených archeologicky zkoumaných výkopů (červená barva), historických zdí a stok (oranžová barva), recentních sítí (šedá barva) a čitelných souvrství dorovnávek terénu od renesance do současnosti (fialová barva – zhotovil P. Vitula).
- 42 – Obr. 41: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S a J větev – situace výkopů – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 43 – Obr. 42: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – situace výkopu – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 44 – Obr. 43: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 45 – Obr. 44: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 46 – Obr. 45: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev –ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti a ojediněle i relikty základů dnes již zaniklých staveb – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 47 – Obr. 46: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti a ojediněle i relikty základů dnes již zaniklých staveb – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 48 – Obr. 47: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – detail výkopem porušeného cihelného základového zdiva pravděpodobně barokního stáří – detail od V (foto P. Vitula).
- 49 – Obr. 48: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – S větev – situace výkopu – celkový pohled od V (foto P. Vitula).
- 50 – Obr. 49: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – situace výkopu – celkový pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 51 – Obr. 50: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 52 – Obr. 51: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti a základy cihelného zdiva pravděpodobně barokního stáří – pohled od J (foto P. Vitula).
- 53 – Obr. 52: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány i základy cihelného zdiva pravděpodobně barokního stáří – pohled od J (foto P. Vitula).
- 54 – Obr. 53: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti – pohled od V (foto P. Vitula).
- 55 – Obr. 54: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti a zachyceny byly také dobře zachovalé barokní stoky – pohled od V (foto P. Vitula).
- 56 – Obr. 55: Milotice 2014/2. SV část vstupního nádvoří – splašková kanalizace – J větev – ve výkopu až 1 m hlubokém byly dokumentovány nejméně tři vrstvy dorovnávek představující vývoj terénu od renesance do současnosti a zachyceny byly také dobře zachovalé barokní stoky a novodobé odpadní systémy – pohled od JZ (foto P. Vitula).
- 57 – Obr. 56: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – vektorový georeferencovaný plán půdorysu přízemí budovy s vyznačením zaměřených archeologicky zkoumaných výkopů (červená barva – zhotovil P. Vitula).
- 58 – Obr. 57: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – situace objektu – pohled od V (foto P. Vitula).
- 59 – Obr. 58: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – SV část zdiva s obvodovým 0,5 m hlubokým výkopem – pohled od S (foto P. Vitula).
- 60 – Obr. 59: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – SV část zdiva s obvodovým 0,5 m hlubokým výkopem a zachycenou součástí novodobého odpadního systému – pohled od S (foto P. Vitula).
- 61 – Obr. 60: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – interiérová podlaha místnosti č. 1 po celoplošném snížení novodobých násypů s obvodovým výkopem pro odvlhčení – pohled od V (foto P. Vitula).
- 62 – Obr. 61: Milotice 2005. Stará pošta – odvlhčení – interiérová podlaha místnosti č. 3 s obvodovým výkopem a reliktem cihelné dlažby – pohled od JV (foto P. Vitula).
Datum vložení: 11.9.2020 | Datum aktualizace: 14.10.2022
Autor: Vitula Petr
(revidoval Petr Vitula)
Použité prameny:
- Jeřábek, T. 1998: Barokní zámek Milotice. Brno.
- Kroupa, P. 2003: SHP budovy bývalé jízdárny v areálu SZ Milotice. Brno. Rukopis.
- Lunga, V. 2017: Zámek Milotice. Kroměříž.
- Nováková-Skalická M. 1976: Milotice. Brno.
- Petrů J. 1971: Státní zámek Milotice. Brno.
- Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha, 386-388.
- Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). Praha. 511-518.
- Úlovec, J. 1996: Plány jihomoravských měst, hradů a zámků z fondů Reichsstadt Nürenberg, JM 35, 267-293.