Archeologický atlas státního hradu Pernštejn

Přehled archeologických výzkumů v letech 2002-2023

areál hradu, Pernštejn

Necelý 1,5 km jihozápadně od městysu Nedvědice se na dlouhém úzkém skalním ostrohu sevřeném říčkou Nedvědičkou a Smrčeckým potokem nachází mohutný a honosný hrad, který byl od 13. stol. hlavním sídlem významného šlechtického rodu Pernštejnů. Jeho příslušníci po celý středověk i novověk velmi výrazně ovlivňovali kulturní a politické dění na územích Moravy i Čech.

pěšky, na kole, vlakem, autobusem, autem

https://pamatkovapece.cz/
https://www.hrad-pernstejn.cz/cs/p/23

                                                    Petr Vitula - Radmila Stránská

Necelý 1,5 km jihozápadně od městysu Nedvědice se na dlouhém úzkém skalním ostrohu sevřeném říčkou Nedvědičkou a Smrčeckým potokem nachází mohutný a honosný hrad, který byl od 13. stol. hlavním sídlem významného šlechtického rodu Pernštejnů. Jeho příslušníci po celý středověk i novověk velmi výrazně ovlivňovali kulturní a politické dění na územích Moravy i Čech.                                                      

Hrad Pernštejn je v tomto prostředí ojedinělým dokladem středověké až novověké architektury šlechtických sídel. Jeho současná značně složitá podoba je výsledkem postupných a rozsáhlých přestaveb. Důmyslně ukrývá potenciál vědomostí o stavebně historickém vývoji, jehož počátek sahá až do 2. pol. 13. stol. Dopracovat se k novým poznatkům bez použití destruktivních z hlediska památkové péče nežádoucích metod jde jen velmi ztěžka. Nicméně, nutná údržba objektu čas od času přece jen vyžaduje určité zásahy do terénu i vlastních budov (rekonstrukce inženýrských sítí, statické zajištěni, odvlhčení zdiva apod.). Právě takové příležitosti byly v areálu hradu od roku 2002 systematicky sledovány a využívány k zaměření a dokumentaci odkrytých archeologických objektů a situací.

Cílem této práce je prezentace výběru dostupných současných i historických vyobrazení (letecké snímky, historická vyobrazení, veduty, perokresky, grafiky aj.) včetně výřezů z historických map (císařské otisky, indikační skicy, stabilní katastr aj.) a dosud publikovaných plánů určených k projektování či prezentaci stavebně historického vývoje. Nejdůležitějším cílem je pak podrobné a přesné zmapování všech dokumentovaných výkopů prováděných v letech 2002-2023 včetně fotografického zachycení odkrytých archeologických objektů a situací s  jejich stručným popisem. Shromážděné podklady mohou v budoucnu sloužit jako důležitý informační zdroj přinášející nové podněty k zamyšlení a dílčí poznatky, které prohlubují naše znalosti o stavebně historickém vývoji. Zveřejnění dosud nepublikované dokumentace na internetu pak tyto informace předkládá nejen odborné, ale i široké laické veřejnosti a tím propaguje objekt a probouzí větší zájem o něj. Pro správu objektu, projektanty i výkonné orgány státní památkové péče může být archeologický atlas kvalitním podkladem pro přípravu dalších investičních akcí, kdy je třeba minimalizovat jejich negativní dopady na národní kulturní památku a její prostředí. Může se stát účinným nástrojem preventivní ochrany archeologicky exponovaných terénů v areálu hradu i jeho nejbližším okolí v souladu s naplňováním Evropské úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy.

Datum vložení: 21.3.2024 | Datum aktualizace: 28.3.2024
Autor: Petr Vitula

Výzkumy

Číslo Název Realizace Vedoucí
2023/2 Pernštejn - hrad 2023 PhDr. Petr Vitula, PhDr. Radmila Stránská
Použité prameny:
  • Jan, L. 1995: Obléhání hradu Pernštejna v roce 1645. Brno.
  • Kalábová, L. - Konečný, M. – Škrabalová, E. – Škrabal, Z. J.: 2021: Hrad Pernštejn. Národní památkový ústav, územní památková správa v
  • Kroměříži.
  • Kudělka, Z. 1958: Státní hrad Pernštejn, 2. rozšířené vydání. Praha.
  • Kudělka, Z. 1961: Pernštejn. Státní hrad. Praha.
  • Menclová, D. 1961: Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění 9, 433 – 471.
  • Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
  • Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha, 474 – 481.
  • Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Band I – IV. Wien.
  • Prokop, A. 1888: Die Burg Pernstein in Mähren. Brünn.
  • Samek, B. 1996: Pernštejn, středověký hrad na jižní Moravě. Brno.
  • Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska II. Praha, 648 – 657.
  • Samek, B. – Plaček, M. – Stehlík, M. - Holíková, P. 1997: Pernštejn, středověký hrad na Moravě. Brno.
  • Šimeček, P. – Plaček, M. – Skálová, V. 2021: Copuli Lapidum I a II. Hrady a hrádky v povodí Svratky a Svitavy. Brno, 18 – 20.
  • Stehlík, M. 1976: Státní hrad Pernštejn. Brno.