Archeologický atlas státního hradu Lipnice
Přehled archeologických výzkumů v letech 1996-2017
|
areál hradu, Lipnice nad Sázavou |
|
Státní hrad, který je výraznou dominantou severozápadní části Českomoravské vrchoviny, je situován uprostřed městečka Lipnice nad Sázavou na skalním suku v nadmořské výšce kolem 620 m. Jeho někdejší strategický význam umocňuje skutečnost, že je jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá panoramatický rozhled do dalekého okolí. |
|
Autem, pěšky, na kole https://www.hrad-lipnice.cz/cs |
|
https://www.hrad-lipnice.cz/cs |
Státní hrad, který je výraznou dominantou severozápadní části Českomoravské vrchoviny, je situován uprostřed městečka Lipnice nad Sázavou na skalním suku v nadmořské výšce kolem 620 m. Jeho někdejší strategický význam umocňuje skutečnost, že je jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá panoramatický rozhled do dalekého okolí. Jeho dnešní podoba je výsledkem složitého stavebního vývoje, který se odráží nejen v dochovaných částech hradu, ale i v archeologických situacích odkrytých při záchranných a zjišťovacích výzkumech.
Petr Vitula - Marek Hanzlík - Pavel Macků - Radmila Stránská - Julie Šulcová - Stanislav Vohryzek
Následující práce si klade za cíl podat co nejúplnější přehled o archeologických pracích prováděných v areálu hradu především během posledních 25 let, neboť ze starších období máme k dispozici jen řadu sbírkových předmětů bez jejich přesnější lokalizace a podrobnější terénní dokumentace. Jejich původ sahá až do roku 1913, kdy vznikl sbor na záchranu hradu Lipnice, který zahájil novodobé opravy. V roce 1924 hrad koupil Klub československých turistů a práce pokračovaly výraznějšími terénními úpravami. Právě z dvacátých a třicátých let pochází rozsáhlý soubor především keramických zlomků nádob a kachlů z vrcholného středověku až raného novověku. V roce 1953 hrad přešel do držení státu, který ho vlastní dodnes. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly provedeny rozsáhlé a mnohdy kontroverzní úpravy zajišťující statiku objektu. Zcela ojediněle byly výkopy archeologicky dokumentovány, ačkoli jejich hloubka dosahovala až 4 m. Z okolí kaple, resp. přilehlých budov, pochází kromě jiného i ojedinělé zlomky keramiky datované do závěru 13. stol. Ve výkopu pro septik bylo zachyceno souvrství, v jehož spodních partiích nad sklaním podložím se pravděpodobně nacházel i nejstarší horizont nálezů (Knápek - Macků - Vohryzek 2019, 130).
Počátek systematičtější péče o archeologické dědictví lze datovat do druhé poloviny devadesátých let, kdy na hradě začala výzkumy provádět J. Šulcová ze Státního památkového ústavu v Pardubicích. Zkoumala celkem 15 míst označených jako S1 – S15 (obr. 11). V prostorách S4, S5, S9 a S15 byly vyklízeny násypy stavebních odpadů a destrukcí zdiva, S1 – S3, S6, S7, S8 a S13 lze specifikovat jako zjišťovací sondáže, ve zbylých vyznačených místech (S10, S11, S12 a S14) byl proveden záchranný výzkum při různých stavebních akcích (vodovod, elektrické vedení). Bohužel, dnes dostupná dokumentace uložená v archivech Národního památkového ústavu na územních odborných pracovištích v Telči a Pardubicích je značně fragmentární a týká se především zkoumaných míst S1, S2 (obr. 21) S6 a S7 (obr. 15 – 18).
Po reorganizaci památkových ústavů a vzniku Národního památkového ústavu v roce 2003 přešla správa objektu na územní odborné pracoviště v Brně, kterému podléhala až do konce roku 2007. Během tohoto období prováděli záchranné a zjišťovací výzkumy archeologové z Brna P. Vitula a R. Stránská. Zkoumáno bylo celkem 8 míst označených jako V1 – V8 (obr. 12). Nejrozsáhlejší výzkum byl proveden na ploše V1 (obr. 33 – 36), kde bylo shora odkryto celkem 5 sklepních kleneb a mezi nimi několik nosných zdí. Vedle dodnes stojícího portálu byly odkryty relikty (podstavec a topeniště) kachlových kamen (obr. 37 – 40). Další odkryv se uskutečnil v prostoru vstupního schodiště z nádvoří do Trčkovského paláce. Šlo o zjišťovací výzkum před plánovanou rekonstrukcí schodů a pod nimi vstupní klenby do přilehlého sklepa (obr. 44 – 50). Plošným odkryvem byl zjištěn dobře dochovaný původní kamenný základ schodiště včetně posledního nejnižšího schodu (obr. 44). V prostoru V3 (obr. 51) byl proveden záchranný výzkum při odvlhčení zdiv a rekonstrukci podlahy. Dokumentována byla hlavně různě stará obvodová zdiva v interiéru vrátnice (obr. 52 – 54). Další záchranný výzkum v místech označených V4 a V5 (obr. 51) proběhl ve výkopech pro elektrické vedení, které byly tak mělké, že nenarušily žádné archeologické objekty ani situace (obr. 57 – 61). Důležitý objev byl učiněn v poloze V6 (obr. 51). Při rekonstrukci chodby a schodiště byla odkryta cihelná chlebová pec (obr. 62 – 64). Dvě drobné zjišťovací sondy V7 a V8 mezi zdmi hradební a parkánovou (obr. 51) byly položeny za účelem zjištění technologické skladby tehdejší příjezdové cesty z betonových panelů. Jejich dno tvořila kamenná destrukce pokrytá vrstvou stavebního odpadu (obr. 65 – 68).
Další reorganizací v roce 2008 vzniklo územní odborné pracoviště v Telči, působíci v kraji Vysočina. S agendou převzalo toto pracoviště do správy i všechny objekty do tohoto území spadající. Výzkumy na hradě Lipnici začal provádět P. Macků. Působil zde především v letech 2015-2017, kdy prováděl předstihové zjišťovací a záchranné výzkumy v interiéru, a zejména pak při úpravách nádvoří a příjezdové cesty kamenným dlážděním. Drobnými sondami bylo zkoumáno celkem 17 míst (obr. 13: M1 – M17). Záchranným výzkumem při rekonstrukci reprezentačních místnosti v interiéru 1. nadzemního patra (obr. 82: M16 a M17) byl objeven podstavec kachlových kamen (obr. 83 a 84). Další sondy situované po vnitřním obvodu nádvoří (M4, M5, M6, M7, M12, M13, M14 a M15) sledovaly nejen zachycení stavebně historických detailů, ale i skladbu tehdejších povrchových úprav a kolísající niveletu místy až na povrch vystupujícího skalního podloží. Při skrývkách recentního terénu bylo před vlastním dlážděním zmapováno celkem 9 nálezových míst (obr.14: NM1 – NM9). Ve třech místech (NM1, NM2 a NM8) byly zachyceny úseky kamenných štětových dlažeb v jednom případě položené do propálené vrstvy (NM1). Další propálená vrstva byla zachycena i pod kaplí (NM5). V několika úsecích byly pohozené opracované kamenické články (NM4, NM7 a M8), v několika případech druhotně použité pro hráz někdejšího jezírka doloženého i ikonografickými prameny (NM6). Sonda M11 (obr. 69) prokopaná až do hloubky 2,4 m doložila hloubku a techniku založení hradby na skalním podloží v daném místě a umožnila sledovat postupné terénní úpravy v prostoru parkánu (obr. 79 – 81). V sondách M1, M2, M3, M9 a M10 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy do věžovité brány (obr. 71 – 74), v sondě M8 (obr. 69 a 70) situované do průjezdu brány byla odkryvem zjištěna vlčí jáma s dochovanými relikty mechanismu pro kolébkový padací most (obr. 75 – 78).
Důležitá historická data:
1310 – kolem – založení hradu Lichtenburky
1314 – první písemná zmínka o hradu Lipnici
1316 – hrad se nakrátko stává královským – Rajmund z Lichtenburka ručil hradem při
propuštění Jindřicha z Lipé, který byl ve sporu s králem Janem Lucemburským
1319 – Jan Lucemburský směnil hrad s Jindřichem z Lipé za město Žitavu a hrady v
okolí
1329 – po smrti Jindřicha z Lipé se vlády nad panstvím ujali jeho synové
1335 – na Lipnici hostili Jana Lucemburského se synem Karlem
1370 – Lipnici získává král Karel IV.
1376 – král Karel IV. zastavil Lipnici pánům z Kunštátu
1379 – pánové z Kunštátu Lipnici předali Vítkovi z Landštejna a ten ji posléze získal dědičně
1380 – poprvé je připomínána kapitula při hradní kapli
1397 – byla vydána zakládací listina kapituly
1417 – Čeněk z Vartemberka donutil vysvětit v hradní kapli asi 20 husitských kněží
1429 – hrad získal Jan Smil z Kremže
1436 – Oldřich z Rožmberka nechal popravit Jana Smila z Kremže a hrad prodal
Mikuláši Trčkovi z Lípy, který se na hradě hned usídlil
1561 – lipnický hrad a panství koupil František hrabě z Thurnu
1593 – panství zpět odkupuje Jan Rudolf Trčka z Lípy
1634 – Jan Rudolf Trčka umírá a jeho syn Adam Erdman Trčka byl zavražděn v Chebu
1636 – hrad Lipnici získal Matouš Vernier de Rougemont
1645 – hrad obléhali Švédové
1646 – hrad obléhala, ale nedobyla císařská vojska
1760 – hrad byl ve vlastnictví Palmů
1842 – hrad přešel do vlastnictví Trautmansdorfů
1849 – po vichřici se zřítila západní a severní část velké věže
1869 – hradní areál vyhořel a nebyl více obýván
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
- 1 – Lipnice nad Sázavou. Letecký pohled od J (foto J. Kulich).
- 2 – Lipnice nad Sázavou 1795. Johan Venuto. Pohled od SV.
- 3 – Lipnice nad Sázavou 1795. Johan Venuto. Pohled od SV.
- 4 – Lipnice nad Sázavou – poč. 20. stol. Pohled od JZ.
- 5 – Lipnice nad Sázavou – poč. 20. stol. Půdorys hradu na podkladu vojenského mapování.
- 6 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu výřezu ze Základní mapy 1:10 000 (zdroj Geoportál ČÚZK, kresba P. Vitula).
- 7 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu ortofotomapy (zdroj Geoportál ČÚZK, kresba P. Vitula).
- 8 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys hradu na podkladu 3D skenování sledovaného prostoru (kresba P. Vitula).
- 9 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys přízemí hradu (kresba P. Vitula).
- 10 – Lipnice nad Sázavou. Půdorys 1. patra hradu (kresba P. Vitula).
- 11 – Lipnice nad Sázavou 1996-2002. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch S1 – S14 zkoumaných J. Šulcovou (NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích) v letech 1995-2002 (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka, kresba P. Vitula).
- 12 – Lipnice nad Sázavou 2004-2006. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch V1 – V8 zkoumaných P. Vitulou a R. Stránskou (NPÚ ÚOP v Brně) v letech 2004-2006 (kresba P. Vitula).
- 13 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Půdorys přízemí hradu s vyznačením ploch M1 – M17 zkoumaných P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) v letech 2015-2017 (podle P. Macků a M. Hanzlíka, kresba P. Vitula).
- 14 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Půdorys přízemí hradu s vyznačením plochy zkoumané P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) v letech 2015-2017 (bleděmodrá barva) v souvislosti se záchranným výzkumem při zadláždění nádvoří. Červeně jsou vyznačena nálezová místa 1 – 9 (podle P. Macků, kresba P. Vitula).
- 15 – Lipnice nad Sázavou 1996-2002. Střední část půdorysu nádvoří hradu s vyznačením ploch S6 a S7 s transformovanými plány archeologických situací odkrytých v letech 1996-2002 (podle J. Šulcové – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, plán je uložen v archivu NPÚ ÚOP v Telči, kresba P. Vitula).
- 16 – Lipnice nad Sázavou 2000. Plán archeologické situace v ploše S7/2000 odkryté J. Šulcovou v roce 2000 u zazděné 2. brány do hradu (podle J. Šulcové – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, plán je uložen v archivu NPÚ ÚOP v Telči).
- 17 – Lipnice nad Sázavou 2002. Archeologická situace v ploše S7/2002 odkrytá J. Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od JZ (foto J. Šulcová – negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích).
- 18 – Lipnice nad Sázavou 2002. Detail SV části archeologické situace v ploše S7/2002 odkryté J. Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od JZ (foto J. Šulcová – negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích).
- 19 – Lipnice nad Sázavou 2002. Detail JZ části archeologické situace v ploše S7/2002 odkryté J. Šulcovou v roce 2002 JV od zazděné 2. brány do hradu. Pohled od SZ (foto J. Šulcová – negativ je uložen ve fotoarchivu NPÚ ÚOP v Pardubicích).
- 20 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor někdejší dnes zazděné 2. brány do hradu – současný stav. Celkový pohled od SZ (foto. P. Vitula).
- 21 – Lipnice nad Sázavou 1997. Celková situace sond S1, S2 a S3. V sondě S1 bylo odkryto základové zdi někdejší vrcholně středověké bašty. Sonda S2 sledovala odkrytí pokračujícího základového zdiva pozdně středověkého bastionu. V sondě S3 byl zachycen průběh obvodové zdi středověkého parkánu (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka - NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích a NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, kresba P. Vitula).
- 22 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sond S1 a S3 - současný stav. Pohled od J (foto P. Vitula).
- 23 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Celková situace sond S4, S5, S8 a S15. V prostoru sklepa S4 byly pod vedením J. Šulcové vyklízeny násypy zeminy a při následném snižování podlahy v roce 2006 odkryli P. Vitula s R. Stránskou zbytky 4 stání pro koně tvořené zbytky dřevěné trámové konstrukce. Do obvodové zdi byl osazen jeden krmicí žlab. Prostor sklepa S5 byl zasypán sutí zborcené části hlavní věže, která prorazila i klenbu. Při jejím vyklízení byl odkryt základ mohutného středového pilíře. Sklepení bylo v roce 2005 zrekonstruováno a nově zaklenuto cihelnou klenbou. Sonda S15 byla situována do kaverny v někdejším druhotně zazděném okně ve 2. nadzemním patře. Kaverna byla zčásti zasypána sutí, v níž bylo kromě keramických zlomků novověkého stáří nalezeno několik drobných předmětů ze železa (závlačky, kované hřeby), spirálka z cínové pásoviny, plochý skleněný terčík, 3 kostěné píšťalky, 2 kostěné kroužky (prstýnky?) a tři mince (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích a NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, kresba P. Vitula).
- 24 – Lipnice nad Sázavou 2006. Vchod do prostoru sklepení S4. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 25 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Mezi roky 2000-2002 byly pod vedením J. Šulcové vyklízeny násypy zeminy. Při následném snižování podlahy v roce 2006 odkryli P. Vitula s R. Stránskou zbytky 4 stání pro koně tvořené zbytky dřevěné trámové konstrukce. Do obvodové zdi je osazen jeden krmicí žlab. Pohled od SV (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, foto P. Vitula).
- 26 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Do obvodové zdi je osazen jeden krmicí žlab. Pohled od S (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, foto P. Vitula).
- 27 – Lipnice nad Sázavou 2000-2002, 2006. Sklepní prostor S4. Do obvodové zdi je osazen jeden krmicí žlab. Pohled od S (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka a P. Vituly – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, NPÚ ÚOP v Brně, foto P. Vitula).
- 28 – Lipnice nad Sázavou 2019. Kaverna S15 – současný stav. Kaverna v druhotně zazděném okně 2. nadzemního patra Trčkovského paláce. Pohled od JV (podle J. Šulcové, M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, foto P. Vitula).
- 29 – Lipnice nad Sázavou 2019. Sklepní prostor S5 – současný stav. Byl zasypán sutí zborcené části hlavní věže, která prorazila i klenbu. Při jejím vyklízení mezi roky 2000-2002 byl odkryt základ mohutného středového pilíře. Sklepení bylo v roce 2005 zrekonstruováno novou cihelnou klenbou a dlažbou – současný stav. Pohled od JV (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, foto P. Vitula).
- 30 – Lipnice nad Sázavou (rok.nezjištěn). Celková situace sond S9 až S 14. V nádvorním prostrou SZ od kaple S9 byly vyklízeny napadané destrukční násypy. Sonda S10 odkryla předzáklady nároží mezi Turnovským palácem a věží Samson. V rýze pro vodovodní potrubí S11 byla sledována kolísající hloubka skalního podloží. Rýha pro vodovod S 12 zachytila zdivo vrcholně středověkého parkánu. Sonda S13 odkryla v prostoru pozdně středověkého bastionu zdivo někdejší vrcholně středověké bašty. V sondě S14 byla zachycena vnější obvodová zeď vrcholně středověkého parkánu (podle J. Šulcové a M. Hanzlíka – NPÚ ÚOP v Pardubicích, dříve Státní památkový ústav v Pardubicích, NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích, kresba P. Vitula).
- 31 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sondy S13 - současný stav. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 32 – Lipnice nad Sázavou 2019. Prostor sondy S14 - současný stav. Pohled od Z (foto P. Vitula).
- 33 – Lipnice nad Sázavou 2004-2005. Celková situace sond V1, V2 a V5. Při záchranném výzkumu v prostoru V1 pozdně gotického Trčkovského paláce byly v roce 2004 dokumentovány celkem 4 dochované sklepní klenby – 3 kamenné a 1 kamenocihelná. 5. klenba největšího sklepa se probořila při zborcení části velké věže, a proto byl prostor rekonstruován novou cihelnou klenbou. Klenby byly ukotveny zčásti do obvodových zdí, zčásti pak do 4 kamenných zdí mezi nimi. Zhruba uprostřed rozlehlého paláce se nacházela původně zřejmě kamenocihelná zeď rozdělující prostor na dvě části, z nichž ta SZ byla bezesporu obytná. Svědčí o tom honosný portál a kamenocihelný základ pravděpodobně kachlových kamen vytápěných z vedlejší místnosti. Prostor sondy V2 byl zkoumán v roce 2005 před plánovanou rekonstrukcí schodiště vedoucího z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce. Odkryty byly kamenné základy původního schodiště i s dochovananým posledním nejnižším schodem, takže se podařilo stanovit jeho celkový rozsah. Výkop pro elektrické vedení V5 byl tak mělký, že se nepodařilo zachytit žádné archeologické objekty ani situace. (kresba P. Vitula).
- 34 – Lipnice nad Sázavou 2004. SZ část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 35 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 36 – Lipnice nad Sázavou 2004. JV část zkoumané plochy V1. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 37 – Lipnice nad Sázavou 2004. Trčkovský palác - střední část zkoumané plochy V1. Detail dělící zdi s honosným portálem a kamenocihelným základem kachlových kamen vytápěných z topeniště ve vedlejší místnosti (kresba P. Vitula).
- 38 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část plochy V1. Detail kamenocihelného podstavce kachlových kamen. Pohled od J (foto P. Vitula).
- 39 – Lipnice nad Sázavou 2004. Střední část plochy V1. Detail topeniště kachlových kamen. Pohled od J (foto P. Vitula).
- 40 – Lipnice nad Sázavou. Replika pozdně gotických kachlových kamen (podle M. Hanzlíka).
- 41 – Lipnice nad Sázavou 2019. JV část Trčkovského paláce – současný stav.. Pohled od S (foto P. Vitula).
- 42 – Lipnice nad Sázavou 2019. Střední část Trčkovského paláce – současný stav.. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 43 – Lipnice nad Sázavou 2019. SZ část Trčkovského paláce – současný stav.. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 44 – Lipnice nad Sázavou 2004. Sonda V2 – fotoplán. Prostor sondy V2 byl zkoumán v roce 2005 před plánovanou rekonstrukcí schodiště vedoucího z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce. Odkryty byly kamenné základy původního schodiště i s dochovananým posledním nejnižším schodem, takže se podařilo stanovit jeho celkový půdorysný rozsah (kresba P. Vitula).
- 45 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – stav před rekonstrukcí.. Pohled od S (foto P. Vitula).
- 46 – Lipnice nad Sázavou 2005. Vstupní klenba do sklepa pod schodištěm z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – stav před rekonstrukcí.. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 47 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – stav při rekonstrukci, v pozadí práce na sondě V2. Pracovní záběr od JV (foto P. Vitula).
- 48 – Lipnice nad Sázavou 2005. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – stav při rekonstrukci, v popředí práce na sondě V2. Pracovní záběr od SV (foto P. Vitula).
- 49 – Lipnice nad Sázavou 2006. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – stav po rekonstrukci. Pohled od S (foto P. Vitula).
- 50 – Lipnice nad Sázavou 2019. Schodiště z nádvoří do interiéru Trčkovského paláce – současný stav. Pohled od S (foto P. Vitula).
- 51 – Lipnice nad Sázavou 2005-2006. Celková situace sond V3, V4, V5, V6, V7 a V8. V prostoru V3 byl proveden záchranný výzkum při odvlhčení zdiv a rekonstrukci podlahy. Dokumentována byla hlavně různě stará obvodová zdiva v interiéru vrátnice. Výkop pro elektrické vedení V4 byl mělký a nenarušil žádné archeologické objekty ani situace. Stejně tomu bylo i u výkopu pro elektrické vedení V5. Při rekonstrukčních pracích v prostoru V6 byla odkryta velmi dobře zachovaná chlebová pec zbudovaná z cihel. Sondy V7 a V8 byly vyhloubeny za účelem zjištění skladby povrchu příjezdové cesty před její plánovanou rekonstrukcí (kresba P. Vitula).
- 52 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3 – část vnějšího obvodového výkopu pro odvlhčení zdiva. Pohled od J (foto P. Vitula).
- 53 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. JV část interiéru vrátnice po celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 54 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. JV část interiéru po celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 55 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. SZ část interiéru po celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 56 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor vrátnice V3. SZ část interiéru vrátnice po celoplošném snížení podlahy a začištění různě starých zdiv po obvodu. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 57 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V4 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 58 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 59 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – SZ část. V mělkém výkopu pro elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 60 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – střední část. V mělkém výkopu pro elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 61 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V5 – JV část. V mělkém výkopu pro elektrické vedení nebyly porušeny žádné archeologické objekty ani situace. Dokumentována byla jen kolísající hloubka skalního podloží pod vrstvou stavebního odpadu. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 62 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Vchod do chodby z nádvorního traktu SZ od kaple. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 63 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Cihelná chlebová pec po začištění. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 64 – Lipnice nad Sázavou 2006. Prostor chodby se schodištěm V6. Cihelná chlebová pec po začištění. Pohled od SV (foto P. Vitula).
- 65 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sondy V7 a V8. Za účelem zjištění technologické skladby stávající příjezdové cesty mezi hradbou a parkánovou zdí byly otevřeny dvě drobné sondy. Celkový pohled od JV (foto P. Vitula).
- 66 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V7. Pod zpevňovací štěrkopískovou vrstvou a vrstvou stavebního odpadu byla v hloubce zhruba 0,40 m kamenná destrukce. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 67 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V8. Situace výkopu u příjezdové cesty mezi hradbou a parkánovou zdí. Pohled od JV (foto P. Vitula).
- 68 – Lipnice nad Sázavou 2006. Sonda V8. Pod betonovým panelem zhruba 0,15 silným a vrstvou stavebního odpadu byla 0,40 m kamenná destrukce. Pohled od SZ (foto P. Vitula).
- 69 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Sondy M1, M2, M3, M6, M8, M9, M10, M11 a M12. V souvislosti s plánovaným zadlážděním nádvoří a příjezdové cesty v prostoru parkánu provedl P. Macků (NPÚ ÚOP v Telči) řadu zjišťovacích sondáží. Cíleny byly především na celkovou terénní situaci výškově kolísajícího skalního podloží, ale zachyceny byly i velmi zajímavé relikty související se stavebně technickým řešením komunikačního a obranného systému. V sondách M1, M2, M3, M9 a M10 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy do věžovité brány, v sondě M8 situované do průjezdu brány byla odkryvem zjištěna vlčí jáma. Sonda M11 doložila hloubku a techniku založení hradby na skalním podloží v daném místě a umožnila sledovat postupné terénní úpravy v prostoru parkánu. Drobná sonda M6 sledovala techniku zadláždění a sonda M12 mocnost hliněného násypu (podle P. Macků, kresba P. Vitula).
- 70 – Lipnice nad Sázavou 2015-2017. Sondy M1, M2, M3, M8, M9, M10. V sondách M1, M2, M3 a M9 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy, dokumentována byla místa se štětovou dlažbou a vystupujícím skalním podložim. V sondě M10 byly zachyceny povozy vyjeté koleje. Sonda M8 vykopaná až do hloubky 2,7 m doložila přítomnost tzv. vlčí jámy nejspíše už v nejstarších fázích existence hradu (transformovaný plán podle P. Macků, kresba P. Vitula).
- 71 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Dokumentován průběh opěrné zdi nájezdové rampy, štětová dlažba a vystupující skalní podloží. Pohled od JV (foto P. Macků).
- 72 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Vyznačen průběh opěrné zdi nájezdové rampy (červená barva), štětová dlažba (žlutá barva) a vystupující skalní podloží. Pohled od J (foto a kresba P. Macků).
- 73 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Vyznačen průběh opěrné zdi nájezdové rampy (červená barva), vyznačení sond (tmavomodrá barva) a vystupující skalní podloží Pohled od S (foto a kresba P. Macků).
- 74 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M1, M2, M3. Dokumentován průběh opěrné zdi nájezdové rampy (červená barva) a vystupující skalní podloží. Pohled od V (foto a kresba P. Macků).
- 75 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Celková situace výkopu s vlčí jámou v průjezdu věžovité brány. Pohled od JV (foto P. Macků).
- 76 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Ve výkopu o rozměrech 1,9 x 1,0 x 2,7-3,2 m byla kromě jiného dokumentována JZ stěna tvořená opracovanými kamennými kvádry na jejímž horním levém okraji je lůžko pro otočný čep mostu a sním související odrazník se zásekem pro otevření vrat. Pohled od V (foto P. Macků).
- 77 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Půdorys průjezdu s vyznačením štětové dlažby (žlutá barva) a sondy 10 se zachycenou šachtou vlčí jámy (podle Knápek - Macků - Vohryzek 2019, obr. 5).
- 78 – Lipnice nad Sázavou 2017. Sonda M10. Podélný řez situací vlčí jámy s mechanismem pro kolébkový padací most (podle Knápek - Macků - Vohryzek 2019, obr. 5).
- 79 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Celková situace sondy mezi hradbou a parkánovou zdí (foto P. Macků).
- 80 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Základové kamenné kvádrové zdivo hradby založené na skalním podloží v hloubce 2,4 m (foto P. Macků).
- 81 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sonda M11. Základové kamenné kvádrové zdivo hradby založené na skalním podloží 2,4 m hluboko a přilehlé souvrství (podle Knápek - Macků - Vohryzek 2019, obr. 3).
- 82 – Lipnice nad Sázavou 2015. Sondy M4, M5, M7, M13, M14, M15, M16 a M17. Sondy M5 a M7 byly situovány do prostoru někdejší dnes zazděné brány za účelem lokalizace odbouraných reliktů bočních zdí. Sondy M4, M13, M14 a M15 byly vykopány za účelem zjištění situací před plánovaným dlážděním nádvoří. Prostory M16 a M17 se nachází v 1. nadzemním patře a jejich výzkum byl proveden při rekonstrukci podlah. (podle P. Macků, kresba P. Vitula).
- 83 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M17 – současný stav. Rekonstruovaná reprezentační místnost v 1. nadzením patře (foto P. Vitula).
- 84 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M17 – současný stav. Při rekonstrukci reprezentační místnosti v 1. nadzemním patře byl přiznán podstavec kachlových kamen objevený při výzkumu P. Macků (foto P. Vitula).
- 85 – Lipnice nad Sázavou 2015. Prostor M16 – současný stav. Při rekonstrukci podlah byla otevřena drobná zjišťovací sonda v nároží s prevetem (foto P. Vitula).
Datum vložení: 5.11.2019 | Datum aktualizace: 14.10.2022
Autor: Petr Vitula
Výzkumy
| Číslo | Název | Realizace | Vedoucí |
|---|---|---|---|
| 2019/01 | Lipnice nad Sázavou - hrad - záchranné a zjišťovací výzkumy v letech 1996-2017 | 1996-2017 | PhDr. J. Šulcová, PhDr. P. Vitula, PhDr. R. Stránská, Mgr. P. Macků, Mgr. S. Vohryzek, PhD. |
Použité prameny:
- Durdik, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 334-337.
- Hanzlík, M. 2017: Hrad Lipnice. Libice nad Cidlinou.
- Knápek, A – Macků , P. – Vohryzek, S. 2019: Počátky hradu Lipnice pohledem historických pramenů a archeologických výzkumů, in: Dejmal, M. – Jan, L. – Procházka, R.: Na hradech tvrzích, Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci, 127-138.
- Menclová, D. 1972: České hrady I. Praha, 379-388.